Rady na závody

Rady na závody

climber04_greenNa většině závodů je přítomen oddílový trenér a ten je Vám k dispozici – v mnoha případech dětem i Vám může pomoci. Trenér zajišťuje rozcvičku, prohlídku závodních cest, kontroluje přítomnost dětí na startovací listině, radí jim, v rámci možnosti, během závodu a přísluší mu kontakt s pořadateli a rozhodčími. Je třeba se tedy, po příjezdu na místo závodů, k němu hlásit.

Rady si ale pozorně přečtěte, můžete se tak vyhnout mnohým „překvapením“. Můžete si je také i stáhnout a vytisknout.

 

ÚČAST NA ZÁVODECH

Nejdůležitější závody v ČR jsou organizované Českým horolezeckým svazem (ČHS). Na nejvyšší úrovni jsou to závody ze seriálů Český pohár U14 a Český pohár (pro zkušenější lezce) a ty doplňují závody 2. a 3. ligy (pro začínající a mírně pokročilé lezce). 

Na všechny závody je třeba se předregistrovat on-line prostřednictvím webu ČHS. Je nutno mít také potvrzení od lékaře o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu (viz nový formulář). Tato zdravotní prohlídka je platná rok, závodník je povinen zaslat její sken nebo foto předsedovi oddílu za účelem její registrace ve svazovém systému a to ještě před registraci na závody (bez platné prohlídky se na závody nelze zaregistrovat). Platnost prohlídky Vašeho dítěte lze ověřit po provedení registrace v seznamu registrovaných závodníků. Je také nezbytné, aby dítě, startující na výše uvedených závodech, bylo členem ČHS – zařizuje oddíl.

Kromě závodů 3. ligy závodnici musí mít platnou závodní licenci – zařizuje oddíl. Další povinnosti pro všechny typy závodů je zaplacení startovného – doporučeno převodem (levnější).

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

climber01_greenS sebou na závody zabalte dětem i sobě přezůvky a výbavu pro lezení – převlečení (dobré je vzít také fleecovou bundu nebo mikinu na dobu čekání) + sedák + lezečky + maglajz (doporučuje se), pití a svačinu (někdy nebývá moc času na to se jít někam najíst; kromě „normální“ svačiny něco lehkého sladkého – müsli tyčinka apod.). Vhodné jsou také míč, tenisák, karty či jiné zabavovadlo do tělocvičny. Nezapomeňte na talisman. Vhodná bývá pro jistotu i deka nebo karimatka, kdyby nebylo na čem sedět.
 
 

PO PŘÍJEZDU NA ZÁVODY

Na závody je třeba přijet včas, tzn. nejpozději půl hodiny před jejích zahájením. Předejdete tím stresu dítěte před závodem a zajistíte jeho dobrou přípravu. Po příjezdu na závody je nutné přihlásit dítě pořadatelům:

  • nahlásit jméno a rok narození (podle toho se určí zařazení dítěte do věkové kategorie);
  • nahlásit oddílovou příslušnost Rocky Monkeys Brno (trvejte na tomto a žádném jiném názvu oddílu, pořadatelé mají v tomto dost zmatek);
  • v případě závodů organizovaných ČHS předložit členský průkaz svazu
  • zaplatit startovné (v případě, že nebylo uhrazeno předem).

Po přezutí a umístění věcí někam na lavičku, žíněnku atd. nechte dítě převléct, rozhýbat (napřed rozehřát, pak dynamicky protáhnout, případně jemně rozlézt, ovšem ne na závodních cestách). V případě přítomnosti trenéra, rozcvička je společná pro všechny dětí z oddílu. Po rozhýbání se dítě obleče do úvazku (zkontrolovat zapnutí). Přes lezecké oblečení a úvazek je dobré si vzít fleecku, mikinu apod., které si svlékne až těsně před lezením. Lezečky si dítě obuje až těsně před lezením.

Sundat z úvazku všechny případné zbytečnosti, sundat hodinky, prstýnky, řetízky, náhrdelníky, svázat dlouhé vlasy,…

 

KVALIFIKAČNÍ CESTY

Zjistit, které cesty podle věkové kategorie (např. U10, U12…) dítě poleze, cesty si prohlédnout (a pokud to je v rámci vašich možností, tak dítěti zkusit poradit, jak na zákeřnosti cesty – pozor, občas i zkušený lezec zespoda cestu dost „neodhadne“ – dítěti musí zůstat plné vědomí, že o lezení si nakonec stejně rozhodne samo). Pak zjistit, kolikáté v pořadí dítě poleze. O startovním pořadí prvního kola kvalifikace rozhoduje počítačem vytvořené náhodné pořadí, pořadí závodníků do druhého kola pokračuje většinou od poloviny startovní listiny. Tuto činnost obvykle obstarává přítomný trenér, který se věnuje zejména dětem závodícím poprvé nebo méně zkušeným.

Po zahájení je potřeba sledovat předlezení cest – dávat pozor (např. které chyty do cesty patří a které už ne, jestli předlezec používá i odšlapování do stěny, kout, spáru,… , kdy a jak leze za hranu, přes převis,…) a dětem připomenout, že TOP (čili poslední chyt v cestě) je třeba držet oběma rukama. Pohlídat, aby dítě bylo nachystáno včas i obuto v lezečkách.

Těm, kterým se moc nedaří, podpořte je, to přece nevadí, příště se mohou zlepšit.

 

FINÁLE

climber03_greenPokud v závodu se leze i finále, dle aktuálně platných předpisů postupuje do něj prvních 8 závodníků z každé kategorie chlapců a dívek. Finalisté se musí v určenou dobu dostavit do izolace – je nutno dávat pozor na hlášení organizátorů! Odtud jsou pak přivedeni k prohlédnutí cesty a zase odvedeni zpět. Poté postupně v obráceném pořadí po kvalifikaci (nejlepší nakonec) jsou jednotlivě přiváděni ke stěně k lezení finálové cesty. Do izolace je dobré si vzít pití a teplé oblečení a něco proti nervozitě apod. (talisman, hračka, müsli tyčinka,…).

 

DALŠÍ RADY K LEZENÍ 

  • Na některých závodech se kvalifikační cesty a finále nelezou, ale děti mají během soutěže přelézt např. 4 cesty a výsledek je pak geometrický průměr umístění v jednotlivých cestách. V takovém případě platí vše výše uvedené až na činnosti spojené s účastí ve finále. 
  • Pokud soutěžní cesta není s horním jištěním, ale je tzv. cvakací čili lezená se spodním jištěním (platí pro kategorií U14 a starší) a dítě to neumí nebo si není jisté, tak to s ním v klidu opakovat (karabina a smyčka z domu). Musí cvakat i vycvakávat karabinu jednou rukou a nutno procvičit všech 8 možností (cvaknout i vycvaknout pravou i levou rukou se zámkem karabiny otočeným doprava i doleva).
  • Těsně před lezením moc nepít a nejíst těžké jídlo (vhodná je müsli tyčinka, banán, malá čokoládka,…).
  • Před soutěží je čas si cestu prohlédnout a nechat si poradit. Pozor, nikdo nemá patent na rozum a sebelépe myšlená rada může být úplně špatně. Dítě si toho musí být plně vědomo. Dobře si promyslet „chyty za rohem, stupy pod převisem“ apod., na které není vidět, ale můžou být potřeba hodně rychle. Nějak si zkusit zapamatovat polohu takovýchto významných, ale špatně hledatelných chytů a stupů (např. že velké madlo je vpravo za hranou v místech, kde se mění nátěr stěny z růžové na zelenou,…).
  • Je povoleno vše, co není zakázáno: lze využít hrany, spáry, okraje desky, rozhraní mezi deskami, strukturu, kouty, ale nikoliv dírky pro šrouby nebo jisticí borháky – už jsme i tohle viděli. Lézt se smí úplně vším (i záda, kolena, opření hlavou apod., pokud to k něčemu pomůže).
  • Nesmí se sedat do lana k odpočinku, nesmí se šlápnout na borhák (ani omylem při slézání – dívat se pod nohy). Smí se z obtížného místa slézt kousek zpátky do lehčího, tam si odpočinout a pak to těžké přelézt. Omezení prostoru se obvykle vyznačuje černými páskami umístěnými na okrajích cesty.
  • Před lezením se napřed navázat, případně si navázání nechat zkontrolovat jističem, pak si zkontrolovat zavázání bot (mít na tkaničkách pojistku, na tkaničky si nesmí šlapat), OTEVŘÍT SI MAGLAJZ, namazat ruce (poslední činnost před zahájením lezení, jinak maglajz při navazování zůstane na laně a ne na rukou).
  • Pokud dítě před začátkem lezení zjistí, že cokoli není v pořádku (třeba bylo voláno k soutěži a ještě není přezuté apod.), ať se nebojí říct jističi. Počká.
  • Během lezení se ruce magují tam, kde dítě dobře stojí, před těžkým místem. V těžkém místě to už nepůjde.
  • Je nezbytné sledovat, jak lezou jiné děti stejné výšky (předlezec bývá dospělý, je jinak velký než děti a leze jinak. Stejně tak trenér ani starší děti nemohou na 100% dobře poradit, lezou jinak a cestu neznají.
  • Když dítě leze a už opravdu nemůže, tak ať se snaží vykonat pohyb ve směru následujícího chytu a aspoň si na něj sáhnout (v hodnocení závodů organizovaných ČHS je pak za to „plusko“).
  • Poslední chyt, tzv. TOP, by měl být jasně označený. Chytá se OBĚMA RUKAMA. Radši na něm na chvilku zůstat viset, aby rozhodčí nepřehlédli (stává se), že na něm dítě fakt je. V případě cesty lezené se spodním jištěním za TOP se považuje cvaknutí poslední expresky na cestě (jasně označená, není tedy nutno držet poslední chyt).

Mnoho štěstí a co nejvíce TOPů. A pokud něčemu byste nerozuměli, neváhejte se zeptat, vše vysvětlíme.